Ve čtvrtek jsem odeslal dopis belgickému premiérovi.
Vyjádření pan de Wevera, který říkal například to, že není v našem zájmu, aby Rusko prohrálo válku, mě šokovaly. K čemu vede zbabělost politiků všichni víme z historie.
Proto ho v dopise vyzývám, aby vzal rozum i odvahu do hrsti, přestal se bát velkohubých ale prázdných hrozeb Ruska a příští týden podpořil návrh Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv v EU k financování obrany a rekonstrukce Ukrajiny.
Celé znění dopisu v češtině i angličtině je níž.
Česká verze
Vážený pane premiére De Wevere,
obracím se na Vás s hlubokým znepokojením, které ve mně vyvolala Vaše nedávná vyjádření týkající se Ruska a možnosti využití jeho zmrazených aktiv na podporu Ukrajiny.
Jsem jedním z jednadvaceti poslanců Evropského parlamentu zvolených v České republice – v zemi, která jako součást bývalého Československa strávila jednadvacet let pod sovětskou okupací. Mnozí nás dodnes mají tendenci řadit mezi takzvaný „východní blok“ či označovat nás za část východní Evropy. To je dosti překroucené hodnocení. Právě naše země totiž stála u zrodu muniční iniciativy, která už téměř dva roky umožňuje napadené Ukrajině bránit se. Byli jsme to my, kdo tuto myšlenku poprvé předložil – a dnes ji podporuje téměř dvacítka dalších států, včetně několika z „politického západu“.
Vždy jsem byl přesvědčen, že role lidí sympatizujících s Kremlem či putinových „trojských koní“ náleží především některým postkomunistickým státům. K mému úžasu se tato iluze rozplynula ve chvíli, kdy se k nim přidala západoevropská země.
Číst Vaše výroky, smířlivé k Rusku a zesměšňující Ukrajinu – oběť jeho agrese – bylo, upřímně řečeno, šokující. Vaše komentáře nesvědčí o zdrženlivosti, nýbrž o čisté zbabělosti tváří v tvář ruským hrozbám. Tyto hrozby znám velmi dobře. Od roku 2019 jsem sám terčem Kremlu, ruským soudem jsem byl odsouzen na pět let vězení a více než rok jsem byl nucen žít pod policejní ochranou. Mým „zločinem“ nebylo nic jiného než pevný postoj – tehdy jako starosty pražské městské části – proti ruskému zastrašování a ve prospěch svrchovaných demokratických rozhodnutí.
Upřímně řečeno, s „tvrdou“ ruskou rétorikou se dá poměrně snadno žít. Ve střední a východní Evropě není ostudou být na „seznamu nepřátel“ ruského státu – je to čest. Očekával bych, že dospělý západoevropský státník bude tento pocit sdílet – že pochopí, že odpor vůči tyranii je povinností každého zodpovědného evropského politika. Vaše nedávná slova však naznačují opak – ochotu uhýbat, omlouvat a chlácholit. Možná jsem byl tedy příliš naivní, pokud šlo o moje mínění o západních politicích.
Varoval jste, že důsledky pro Belgii, pokud by umožnila využití zmrazených ruských aktiv, by byly „obrovské“. To není pravda. Rusko nemá nad Belgií žádnou skutečnou moc. Neexistuje žádný soud ani instituce, které by rozhodnutí mohly odsoudit. Jediná újma na důvěryhodnosti Belgie plyne z Vašich vlastních slov a postojů.
Česká republika byla oficiálně označena Ruskem za „nepřítele“ už dávno před rokem 2022 – stejně jako Spojené státy. Znamenalo to jen to, že jsme si museli zvyknout na jejich útočnou rétoriku. Když Rusko v roce 2014 spáchalo teroristický útok na našem území, nesklonili jsme se. Odpověděli jsme vyhoštěním desítek ruských diplomatů. Když v únoru 2022 začala plnohodnotná invaze na Ukrajinu, nezaváhali jsme – poslali jsme Kyjevu bojová vozidla pěchoty i bitevní vrtulníky a soudním rozhodnutím jsme obstavili veškerý ruský státní majetek na našem území – s výjimkou diplomatické mise. Náš premiér byl jedním z prvních tří představitelů EU, kteří krátce po útoku na Ukrajinu navštívili v Kyjevě prezidenta Zelenského.
Víte, síla Moskvy nespočívá v jejích schopnostech, ale v jejím umění šířit strach a rozdělení – a v nalezení užitečných spojenců, nebo upřímně řečeno užitečných hlupáků, kteří jí v tom pomáhají. Bohužel Vaše slova Vás zařadila mezi ně, po bok Viktora Orbána a Roberta Fica. To není společnost, po které by měl kterýkoli evropský státník toužit.
Když v Evropě opakujeme moskevské narativy, Kreml slaví. Takto Rusko vítězí – nikoli dobýváním, ale díky naší vlastní slabosti a rozdělení. A je třeba to říct zcela otevřeně: rozdělíme-li se, padneme; budeme-li stát pospolu, obstojíme.
Ve svém projevu jste připomněl druhou světovou válku a tvrdil, že ani tehdy nebyl zabavován německý majetek. Možná byste si však měl vzpomenout i na to, že existovali západní lídři, kteří se snažili zlu ustupovat – jmenovali se Chamberlain a Daladier. Jejich selhání povzbudilo Hitlera k zničení Evropy. Jednou z obětí této naivity byla i Belgie. Kdyby Chamberlaina tehdy nevystřídal Churchill – který pochopil, že politika ústupu je jen kapitulací maskovanou za mír – Belgie by dnes možná ani neexistovala.
Vážený pane premiére, vím, že tento dopis je přímočarý a tvrdý. Nejsem diplomat, nehledám vzletné fráze, jsem volený zástupce občanů, kteří se – stejně jako já – odmítají sklánět před tyranií, odmítají zbabělost a věří, že svoboda a demokracie si zaslouží být bráněny – naplno a bez váhání. Vyzývám a žádám Vás proto, abyste nalezl odvahu postavit se po bok Unie. Podpořte návrh Evropské komise. A přestaňte obhajovat Vladimira Putina. Nevyplatí se to – ani Belgii, ani jejím spojencům.
V hluboké úctě Ondřej Kolář
poslanec Evropského parlamentu, Česká republika
English version
Dear Prime Minister De Wever,
I am writing to you out of deep concern triggered by your recent statements regarding Russia and the potential use of its frozen assets to support Ukraine.
I am one of the twenty‑one Members of the European Parliament elected in the Czech Republic — a country that, as part of former Czechoslovakia, suffered twenty‑one years of Soviet occupation.
Many still tend to reduce us to the so‑called “Eastern bloc,” or to place us somewhere in Eastern Europe. That is a distortion. It was my country that launched the ammunition initiative which, for nearly two years now, has enabled the attacked country to defend itself. It was us who first put forward an idea that was later embraced by almost twenty other states — including several from the so‑called political West.
I always believed that the role of Kremlin sympathisers and political Trojan horses belonged to certain post‑communist states. To my astonishment, that illusion was dispelled when a Western European country joined their ranks.
Reading your words apologising for Russia and mocking Ukraine, the victim of its aggression, was genuinely shocking. Your comments displayed not prudence but plain cowardice in the face of Russian threats. I know these threats all too well. Since 2019, I have been targeted by the Kremlin, sentenced to five years in prison by a Russian court, and forced to live under police protection for almost a year. My “crime” was nothing more than standing firm — as a Prague district mayor — against Russian intimidation and making sovereign democratic decisions.
Honestly, the strong Russian language is something one can very easily live with. In Central and Eastern Europe, being on the Russian state’s “enemy list” is not shameful — it is an honour. I would have expected an adult Western European leader to share that pride: to understand that opposition to tyranny is the duty of any responsible European official. Instead, your recent remarks suggest the opposite — a willingness to cower, to excuse and to appease. It also suggests I am either too naive about who are adult western politicians or I had a false meaning about some western politicians.
You warned that the consequences for Belgium, should it allow the use of frozen Russian assets, would be “vast.” That is false. Russia has no effective power over Belgium. There is no court or institution that would condemn such a decision. The only damage to Belgium’s credibility comes from your own words and your stance.
The Czech Republic has long before 2022 been officially labelled an “enemy of Russia,” alongside the United States which only meant that we had to get used to their offensive rhetoric. When Russia committed a terrorist attack on Czech soil in 2014, we didn't bow. We answered by expelling dozens of Russian diplomats. When the full scale invasion of Ukraine was launched in February 2022, we did not hesitate, but sent IFVs and attack helicopters to Kyiv and all Russian state-owned real estate property in the Czech Republic, excluding the diplomatic mission, was seized by court order. Our prime minister was one of the first three EU leaders to visit president Zelensky shortly after the attack. You see, Moscow’s strength lies not in its capabilities but in its talent for spreading fear and division, and in finding useful allies — or, bluntly put, useful fools — who help it achieve those aims. Tragically, your words have placed you among them, in the company of Viktor Orbán and Robert Fico. Those are not companions any European leader should wish to keep.
When we repeat Moscow’s narratives, the Kremlin celebrates. That is how Russia wins — not through conquest, but through our own weakness and division. And it must be said plainly: divided, we will fall; united, we will stand.
You referred to the Second World War, noting that even then German assets were not confiscated. Perhaps you should also recall that there were Western leaders who sought to appease evil — Chamberlain and Daladier among them. Their failure gave Hitler the confidence to devastate Europe. One of the victims of that naivety was Belgium. Had Chamberlain not been replaced by Churchill — who understood that appeasement is surrender disguised as peace — Belgium might not exist today.
Dear Prime Minister, I know that this letter is direct and harsh. I am not a diplomat but an elected representative of citizens who, just like me, refuse to bow to tyranny, who reject cowardice, and who believe that freedom and democracy are worth defending — fully and without hesitation.
I urge you to find the courage to stand with the Union. Support the European Commission’s proposal. And stop lending your voice to Vladimir Putin’s cause. It will not be worth it for Belgium nor its allies.
With highest hopes
Ondrej Kolar
MEP, Czech Republic
