Ruské drony se staly symbolem moderního nebezpečí, které může ohrožovat nejen Ukrajinu, ale i celý evropský kontinent. Poláci by o tom mohli vyprávět. A zatímco v Evropě často podléháme iluzi vlastního bezpečí, pro Ukrajince jsou ozbrojené drony nad hlavou denní realitou. Jejich vojáci proti nim bojují každý den a nasbírali zkušenosti, které jsou pro Evropu a NATO stejně cenné jako tanky, dělostřelectvo a dostatek munice.
Karty se teď obrátily - naši vojáci už toho nemají své ukrajinské kolegy moc co naučit. Ukrajinci totiž dokázali, že se i s omezenými prostředky dá vybudovat efektivní obrana. Využívají kombinaci staré a nové techniky, improvizují a hledají nejrychlejší způsoby, jak drony zneškodnit. Navíc vývoj v této oblasti jde tak strašně rychle dopředu, že kdo není přímo “u toho”, nemá šanci držet tempo. Nenašli byste teď na světě armádu, která umí ruským dronům zatopit víc, než ta ukrajinská.
Je proto dobře, že Evropská unie rozjíždí projekt budování tzv. „dronové zdi“ podél východní hranice Unie, která má pomoci detekovat a likvidovat hejna nepřátelských bezpilotních letounů efektivně a za přiměřené náklady. Určitě je taky dobře, že „zeď“ je doplněna o záměr vytvořit „dronovou alianci“ s Ukrajinou, jejíž vojáci mají v boji proti dronům unikátní praktické zkušenosti ze skutečného válečného konfliktu.
Nesmíme k tomu ale přistupovat tradičně evropským způsobem, který jde, jemně řečeno, označit za příliš tuhý. Nepotřebujeme rezoluce, nepotřebujeme dlouhé debaty, potřebujeme akci. Věřím, že to vedení Unie chápe a neskončíme pouze u proklamací v novinových titulcích. Jinak taky můžeme skončit s troskami ruských dronů na zahradě před domem. V tom lepším případě.
